PERPETUO

Perpetuo

PERPETUO je site-specific instalace vytvořená pro jednolodní renesanční prostor kostela Santa Maria della Visitazione v Benátkách. Je to dílo, které je prahem mezi reálným, duchovním a virtuálním světem, mezi kterými naše západní civilizace tápe a často nerozeznává hranice. Nekončící smyčka figurální kompozice je v tomto smyslu zhmotněním současné sociální architektury. 

PERPETUO je sochařskou parafrází nekonečného bujení obrazových příspěvků, které ovládají naši realitu; od automatického scrollingu na sociálních sítích, reklam šitých na míru až po nejsoukromější oblasti života každého člověka. Vytváří tak jedinečný prostor pro zastavení a zamyšlení se nad tím, co na „sítích“ vnímáme ještě jako reálné a co již ne.

PERPETUO je zobrazením věčné lidské potřeby idealizovat vyprávěné příběhy tak, jak si přejeme, aby byly vnímány. V průběhu historie lidstva se pouze měnily výrazové prostředky.

Sociální média v současnosti zásadně ovlivňují náš reálný i duchovní svět bez ohledu na to, zda o to stojíme nebo ne.  K „síti“ se upínáme jako lidé k náboženství. Hledáme útěchu, povzbuzení, inspirace i prostor pro sdílení emocí a prožitků. Je pouze otázka, zda to naší duši více dává nebo bere…

PERPETUO by mohlo být instalováno v zásadě kdekoliv, ale jedinečné spojení PERPETUA a prostoru kostela dodává sílu konfrontaci současnosti s tradicí historie a umění v renesanční architektuře v místě, kde se po staletí věřící obraceli k Bohu.

Veronika Psotková

cup_side cup_side

Figurální socha už odedávna sloužila jako výtvarný prostředek k vizuálnímu zpřítomnění člověka v podobě a emocích, v nichž ho tvůrce chtěl prezentovat veřejnosti. V tomto směru tak vždy plnila podobnou roli jako dnes snímky na Facebooku nebo Instagramu, ale bez možnosti jejich rychlé produkce a replikace. Socha klade větší nároky na schopnost a techniku provedení a na přesnost výrazu, ale brání zpovrchnění vizuální prezentace individua. 

Naopak sociální sítě zrychleným klipovým způsobem a ve zjednodušené podobě nabízejí veřejnosti autoportréty autorů statusů v té podobě, v níž chce být daný uživatel prezentován: ženy jako krásnější, štíhlejší, muži jako silní, sebevědomí.

Hlavním motivem instalace PERPETUO je nekončící smyčka tělesných výjevů figurální krásy. Sochařská kompozice se svým pojetím připodobňuje estetice a způsobu komunikace sociálních sítí. Divák vstupuje do smyčky a stává se její součástí. Zároveň s tím vstupuje do současného světa, který klade důraz na vnější prezentaci jednotlivce spíše než na jeho opravdový vnitřní svět. 

Tyto myšlenky vyjadřuje PERPETUO výtvarnou formou, která organicky spojuje současné sochařské postupy se sochařskou a malířskou tradicí italského renesančního a barokního umění.

 

overtext_mob

Drátěný materiál zjemňuje a mírní realismus, který je bytostně vlastní figurální soše. Dodává neurčitost tvaru, oprošťuje od popisného detailu a do figur vnáší abstraktní nadčasový prvek. Abstrahující pojetí kladoucí důraz na symboliku bylo charakteristické i pro raně křesťanské umění. Právě z raně křesťanských staveb na území Itálie vycházel při formulování svého architektonického konceptu Leon Battista Alberti, jehož aplikaci lze najít v prosté strohé architektuře kostela Santa Maria della Visitazione.

Přes těžkou vnitřní ocelovou konstrukci je PERPETUO téměř nemateriální povahy, vzdušné a lehké, proti původní renesanční a barokní sochařské matérii. Spoluvytváří architekturu interiéru, počítá s interakcí návštěvníků a nabízí diverzifikované možnosti svého užití. Je možné jím projít jako bránou, ale zároveň má v půdorysu tvar neuzavřené ležaté osmičky, takže je možné vlastním tělem tuto smyčku uzavřít, a splynout tak s jejím dynamickým děním.   

Robert Janás

Kurátor

curator

Mgr. Robert Janás, Ph.D. (* 1973 Brno)

 je český a moravský historik umění, teoretik, kurátor a fotograf.

Zabývá se zejména malířstvím 19. století na Moravě v kontextu evropského umění a současným výtvarným uměním. Od roku 2016 působí jako vedoucí Galerie města Brna (do roku 2021 Oddělení dějin umění) a kurátor starého umění v Muzeu města Brna. Vystudoval dějiny umění, historii a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde absolvoval také doktorské studium teorie a dějin umění. V letech 1998–2003 a 2015–2019 přednášel na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity na Semináři dějin umění a Ústavu archivnictví a pomocných věd historických. V letech 2005–2006 přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na Ústavu pro dějiny umění. 

Je autorem téměř tří desítek výstav, mimo jiné stálé expozice výtvarného umění 16.-19. století v Muzeu města Brna. Vypublikoval zhruba šedesát monografií, recenzovaných uměleckohistorických studií a populárně naučných článků o malbě, sochařství i architektuře 19. a 20. století. V souvislosti s vlastními uměleckými aktivitami je mimo jiné zakladatelem umělecké skupiny Prague Stuckists.

www.muzeumbrna.cz